Pohovky

Rozkládací pohovku si kupujeme vesměs z praktického důvodu. Jsou-li rozkládací i křesla, získáme čtyři příležitostná lůžka, ale opravdu jen příležitostná. Výrobci sice jejich kvalitu stále vylepšují, rozložení je zase o něco jednodušší, ale běžný rozkládací gauč, o křeslech ani nemluvě, není určen pro pravidelné nocování. Pokud od pohovky požadujeme právě toto, musí splňovat, zejména co se týká roštu a matrace, zcela jiná kritéria, což se logicky promítne i v ceně.

V žádném případě, a to ani v tom, že na pohovce spíme jen občas, by k spaní neměla sloužit část určená k sezení. Všimněme si, že si každý člen rodiny oblíbí některé z míst na pohovce, a aniž bychom to zdůrazňovali, v zásadě to zbytek rodiny respektuje. Tím ale dochází k nerovnoměrnému zatížení sedací části a k deformaci sedáku. Jeho povrch se postupem času stává stále více hrbolatým a s výjimkou několikaminutového „přemýšlení“ po obědě je tento typ pohovky pro přespávání zcela nevhodný. Rozkládací pohovka by tedy měla být řešena tak, aby plocha lůžka nebyla zároveň plochou sedáku.

Kvalitní lůžko
Chceme-li kvalitní lůžko, oželme raději úložný prostor, a pokud nějaký potřebujeme na uschování lůžkovin, dejme přednost solitérní skříňce. Platí totiž, že úložný prostor a zdravotně nezávadná postel nejdou dohromady. Jedno z toho zkrátka budeme nuceni oželet. V útrobách gauče tak zbude více prostoru pro spací část, která by tak mohla být kvalitnější. Pod sedací část se pak vejde nejen lamelový rošt, ale i kvalitní matrace, a pohovka se po rozložení stane dostačujícím dvojlůžkem. Další z možností je spát na rubové straně sedáku. Sedací část musí obsahovat dvě matrace, jednu pro sezení a na její druhé spodní straně pak pro ležení. Rozkládá se vlastně jen přetočením sedáku naruby. Dalším způsobem rozložení je systém click-clack, kdy se pohovka rozloží zatažením za přední část.